Obrázek, který jsem si vypůjčila z webu Ochránců Zvířat pro Západní Tennessee, byl vytvořen v rámci místního kastračního programu SNIP. Ilustruje to, jak by to vypadalo, pokud by nekastrovaná fena měla po dobu 6ti let při každém hárání štěňata, stejně jako její potomci a potomci jejích potomků. Bez zásahu člověka do reprodukčního cyklu by jediná nekastrovaná fena za dobu její reprodukce způsobila přírůstek neuvěřitelných 67 000 psů.

Kastrace jakožto prevence zdravotních komplikací je nesporná a její účinnost vám potvrdí každý veterinární lékař. Je doporučována především u fen, u kterých dle mnoha různých studií i zkušeností veterinářů předcházejí zejména vzniku pyometry (životu nebezpečný zánět dělohy), výrazně snižují rizika tvorby nádorů mléčných žláz, jsou prevencí falešné březosti a citelně snižují rizika cukrovky (až o 70%). Často rozšířenou fámou je tvrzení, že by fena měla mít aspoň jednou za život štěňata. To není pravda a vyvrátí vám to každý veterinář, naopak, každý porod je rizikem a může být u mnoha fen natolik komplikovaný,  že ohrozí její zdraví i život, stejně jako život štěňat.

U psů je kastrace doporučována především při zvětšené prostatě nebo jako prevence nádorových onemocnění varlat (zejména při kryptorchismu – nesestoupení jednoho nebo obou varlat do šourku). Častěji je však doporučována v případě nezvladatelného temperamentu či při agresivitě psů – zde si pouze dovolím poznamenat, že pouze kastrace sama o sobě většinou není samospásná a rozhodně nemůže suplovat správnou a důslednou výchovu psa.

Kastrace jakožto prevence množení psů je neméně důležitá. Kastrace psů a zejména fen jsou zdaleka tím nejefektivnějším, co máme k dispozici v boji proti množení psů a jejich přibývání v už tak přeplněných útulcích, kterých je na našem území obrovské množství (odhady se pohybují kolem 130 útulků) a kde mnohdy počet psů daleko převyšuje jejich kapacity. V posledních letech počty psů v útulcích narůstají až děsivým tempem, což přímo závisí především na nezodpovědném množení psů bez PP a kříženců, ať už přímo množitely za účelem zisku, nebo majiteli z neznalosti problematiky či neschopnosti ohlídat hárající fenu. O tom, že tzv. čistokrevní psi bez PP velmi často trpí spoustou dědičných onemocnění a vad a nemáte záruku, o jaké plemeno se dopravdy jedná a do čeho štěně vyroste jsem psala tady.

Většina občanských sdružení a azylů ujímajících se opuštěných či týraných psů a už i některé útulky předávají feny a psy do adopce pouze kastrované a štěňata jen s adopční smlouvou, ve které se nový majitel zavazuje je v dospělosti vykastrovat. Vedle výše uvedených zdravotních důvodů tak činí zejména proto, aby si psy neosvojovali množitelé, kteří si z nich udělají pouze továrnu na štěňata, resp. na peníze (ano, takové případy bohužel nejsou výjimkou), aby nedocházelo k situacím, kdy spolu s novým majitelem a policií všude možně hledají uprchlou hárající fenu nebo zamilovaného nekastrovaného psa (takové výlety nezřídka končí pod koly aut) a především aby jednou zachráněný a umístěný pes či fena nemohli přivádět na svět další a další štěňata, zatímco útulky praskají ve švech.

Další informace o problematice najdete například na webu Veterinární kliniky Průhonice: Kastrace feny / Kastrace psa  nebo Veterinární kliniky UH a UB: Kastrace

Nebo v krátké brožuře organizace DOG POINT:

 

Reklamy